čtvrtek 6. května 2010

Iron Man 2 - 60%

Tony Stark je zpět. Na konci prvního dílu prozradil své kovové tajemství veřejnosti a teď má nové problémy. USA mají zálusk na jeho technologii a ruský vědec v podání Mickeyho Rourka zas o jeho život….

Klasicky se rozšiřuje univerzum, případně pole záběru příběhu, přidávají se nové postavy a nové motivy. A je toho náhle příliš. Tony zase nekompromisně hláškuje, vše se dost podobá stejně pohodovému pocitu jako u prvního dílu. Čím víc se ale přidává, tím méně pravděpodobným, uvěřitelným i zábavným filmem náhle je. Tonyho náhle trápí problémy s paladiem, které jej pomalu zabíjí, ruský inženýr vyžaduje krevní mstu a ničí formule na VC Monaka, konkurent v byznysu se snaží nabídnout podobnou technologii a ještě jsou tu rodinná klišé a organizace SHIELD.

Do Velké ceny to ještě funguje bez problému, po první konfrontaci s Rourkem už ale děj začíná skřípat. Tony se totiž začne chovat s prominutím jako debil a všechny ve svém okolí si dost vynuceně znesváří. Film tak přechází v téměř až polepšovací romantickou komedii a přibližně v půlce ztrácí totálně tempo. Zvraty náhle rozdají karty zcela hloupě a nelogicky a vše jen dosměřuje k nevýraznému finále.

Režisér Jon Favreau byl už v jedničce na hranici svých režijních schopností, tady už jen zakrývá nedostatek invence a nápadů. První byl ale stále svěží, dvojka už působí vyčpěle, ať už co se dialogů, které občas chtějí být vtipně za každou cenu, nebo nenápadité akce, týče. Objevují se podobné záběry (výhyb raketě + counter vrací úder), kamera je nevýrazná a akci dost chybí napětí a „drive“. Celém filmu se navíc vyskytují jen dvě skutečné akční scény a jeden nedomrlý pokus a mix hospodské robo-rvačky a chlapského trumfování, kdo má větší… Celá scéna je dost možná největším WTF momentem celého filmu a jeho vynucenost a hloupost dosahuje maxima. A působí jako by jí někdo dodělával na poslední chvíli, včetně nezvládnuté trikové stránky, triky jinak po zbytek filmu vynikající, jediné co se nepovedlo je nepřirozená fyzika letu.

Výběr herců se ale povedl, v paměti člověku ulpí hlavně vynikající Sam Rockwell, problém je ale se scénáristickou nedomyšleností postav. Ta nejvíc bolí u té nejdůležitější, záporné. Zdejší záporák (Rourke) nedostal dostatek prostoru a tak se jen občas mihne v obraze s nějakou ruskou věta pod knírkem. Chyběla mi nějaká pořádná motivace, vývoj, nebo aspoň snaha vysvětlit proč jde jeho postava do revanže s takovou vervou. Finále tak odhalí smutný fakt, že jsme vlastně jen dvě hodiny čekali na moment kdy záporák ukáže svůj fešnej oblek…. A po 40 vteřinách nudného boje se už jen čekalo na pusu a titulky. I na povrchní blockbuster je to ale málo. Jednou a dost…

Žádné komentáře:

Okomentovat